Malá mužská romance

Jsi mužem, mládencem,
synem, sousedem a sourozencem.
Jsem mužem, bratrem, člověkem,
jsem vězněm a odsouzencem.
Trháš mé okovy a dráždíš mou mysl
v záhybech tvých rtů jsem ztratil svou nevinnost.
V hloubce tvých očí hledám vlastní smysl,
a chci tě mít, chci tě chtít víc než dost.

Chci tě vlastnit.
Chci být tvým pánem,
chci tě svírat, chci držet tě na dlani
tvé objetí opouštět až nad ránem.
Chci tě mít, chci tě chtít,
za bezesné noci chci hlas ztratit.
Až zastaví nás paprsky ranní.

Chci s tebou bdít.
Chci hodiny trávit pozorováním hvězd
ve tvých očích
a konstelace za konstelací,
za bílého dne, či temnou nocí,
chci vidět odraz sebe
na horizontu nebe.

Chci s tebou spát.
Chci cítit tvou mužskost v mých chřípích,
chci dýchat tvůj vzduch,
vzdech po vzdechu,
když zatínáš zuby
a lapáš po dechu
chci rvát tě v půli
a ani na chvíli
nemůžu zjistit proč…

Proč ty.
Proč ve tvých pevných pažích našel jsem své místo?
Proč muž.
Proč jsi kost z mých kostí, Adame?
A celou svou bytostí,
čím jsem já a čím jsi ty,
jak jsme stejní a jak odlišní,
já...

každým coulem chtít já chci,
svou malou mužskou romanci.